Stává se vám často, že nedokážete říct „ne“? Že se rozdáváte pro druhé, vyhovíte každému přání, ale na vaše vlastní potřeby vám nezbývá čas ani energie? Mnoho lidí považuje tuto vlastnost za pouhou „přílišnou obětavost“. Velmi často jde o naučený obranný mechanismus z dětství.
Podívejme se na reálný příběh z kineziologické praxe, který přesně ukazuje, jak se vzorce z minulosti nenápadně propisují do našeho dospělého života.
Příběh z praxe: Holčička, která musela dělat radost
Na kineziologické odblokování metodou One Brain přišla žena s tématem, že se neustále stará o ostatní a sebe staví až na poslední místo. Svalovým testem jsme zjistili nejlepší věk pro odblokování – 11 let.
Vytestovali jsme, že se v tomto věku žena cítila odloučená, opuštěná, měla strach a cítila se nevítaná a navenek mohla projevovat hněv a být až hysterická.
Klientka byla od dětství talentovaná. Uměla zpívat, tančit i recitovat, a proto už od školky neustále vystupovala na školních besídkách a soutěžích. Problém byl v tom, že v 11 letech už sama vystupovat nechtěla. Cítila obrovský tlak na další vystupování ze strany učitelů, rodičů a především babičky, ke které měla velmi blízký a silný vztah.
Babička byla hodná, ale zároveň velmi přísná. Když dívka nechtěla na vystoupení jít, babička se hodně zlobila a tlačila na ni tak dlouho, dokud neustoupila. Holčička nakonec vždy vyhověla, ale uvnitř sebe potlačovala obrovský vztek. Neměla žádnou možnost se sama rozhodnout.
Ve škole to neměla lehké. Zřejmě i kvůli neustálé pozornosti učitelů si nedokázala najít kamarády, cítila se v kolektivu nevítaná a opuštěná. Spolužáci její společnost odmítali. Skutečné přátele našla až mnohem později na vysoké škole. Doma sice měla oporu v otci, ale s matkou se často hádala.
Potlačení svých potřeb
Tento příběh krásně ilustruje, jak snadno vznikne přesvědčení, že naše potřeby nejsou důležité. Co se v nitru 11leté dívky tehdy vlastně odehrálo?
1. Podmiňovaná láska a ztráta vlastních hranic
Pro dítě je přijetí ze strany blízkých osob otázkou bezpečí. Když dívka viděla, že její odmítnutí vyvolá u milované babičky hněv, její dětský mozek vyhodnotil situaci jednoznačně: „Pokud neudělám to, co po mně chtějí, přijdu o lásku a bezpečí.“ Možnost volby byla potlačena a dítě se naučilo, že vyhovět druhým je jediný způsob, jak si udržet dobré vztahy.
2. Potlačený hněv jako skrytá zátěž
Hněv je přirozená emoce, která nás upozorňuje na to, že někdo překračuje naše hranice. Malá holčička však hněv projevit nesměla – vedlo by to jen k dalším konfliktům. Vztek tedy „spolkla“. V dospělosti se takto potlačený hněv projevuje jako potlačovaná agrese, pocity vyhoření, chronická únava nebo pocit, že nás druzí jen využívají.
3. Pocit vyčlenění z kolektivu
Dítě, které dospělí neustále staví na jeviště, bývá vrstevníky často vnímáno jako „předvádějící se“ nebo miláček učitelů. Děti ji záviděly a klientka se cítila nevítaná v kolektivu. Neuměla si k dětem najít cestu.
To, že si klientka našla v dospělosti skvělé kamarádky, ukazuje na její vnitřní sílu. Jakmile vystoupila z vlivu původní rodiny a získala větší kontrolu nad svým životem, dokázala navázat zdravé vztahy.
Cesta k nápravě: Jak z toho ven?
Základem kineziologického odblokování je uvolnit stres a navrátit člověku schopnost nalézt vlastní volbu. Provedly jsme několik jednoduchých korekcí na rozproudění zablokovaných energií v těle.
V rámci odblokování pomocí otevřených otázek hledáme, co klientka v dané situaci potřebuje. Potřebovala si uvědomit a prožít několik klíčových pravd:
- Už není malou holčičkou, jejíž bezpečí závisí na náladě babičky nebo učitelů.
- Má právo říct „NE“ bez toho, aby ztratila svou hodnotu nebo lásku druhých.
- Její hněv v 11 letech byl zcela v pořádku – byla to zdravá reakce na nátlak a překračování hranic.
Shrnutí hlavních systémů přesvědčení, které si v dětství vytvořila
| Věk 11 let (příčina) | Následek v dospělosti |
| „Musím vystupovat, i když nechci, aby babička nebyla naštvaná.“ | Neschopnost říkat „NE“ a vymezit si hranice. |
| „Moje pocity a přání nikoho nezajímají, důležité je vyhovět.“ | Kladení potřeb druhých na první místo a zanedbávání sebe sama. |
| „Moje hodnota je v tom, co předvedu a jak uspokojím druhé.“ | Pocit, že si lásku a přijetí musí zasloužit péčí nebo službou. |
Kineziologické odblokování nám pomůže celým procesem projít jemně, bez velkých reakcí nebo neochoty vidět nové možnosti řešení. Pomocí jednoduchých cvičení se rozproudí energie v těle, zapojí se obě hemisféry a dovolí klientce lehce udělat vizualizace a procítit pozitivní změny emocí.
Nové volby
Díky zpracování stresující situace dokázala žena stará přesvědčení přebudovat a přijmout nové, osvobozující postoje:
- „Mám právo se sama rozhodnout a dát své potřeby na první místo.“
- „Moje hodnota nezávisí na tom, kolik toho pro druhé udělám.“
- „Mohu vyjádřit své hranice a stále být milována a uznávána.“
Tím, že uvolníme stres se nové volby stanou přirozenou součástí chování klientky a nemusí si je úzkostlivě a křečovitě hlídat. Klientka se automaticky zachová tak, jak si v představě nastavila a může být více vnímavá k novým situacím, aby mohla včas vhodně zareagovat. Vědomě se rozhodne, kdy dá své potřeby na první místo bez výčitek svědomí a kdy pomůže druhým.
Uvědomění si faktu, že hněv ukazuje na překračování hranic a ne na její selhání, ji pomůže láskyplně přijmout samu sebe a zaměřit se na to, co potřebuje v životě změnit.
Poznáváte se v tomto příběhu?
Máte i vy pocit, že neumíte odmítat cizí požadavky a vaše vlastní potřeby jsou vždy až na posledním místě? Kineziologické odblokování metodou One Brain pomáhá tyto staré, hluboce uložené vzorce z dětství jemně identifikovat a uvolnit, abyste mohli začít žít život podle vlastních voleb.